Štolmíř

Úvod / Štolmíř

Kulturně-environmentální centrum Štolmíř – Historie a současnost Štolmíře a jeho regionu

Vesnice Štolmíř na severozápadním okraji Českého Brodu má bohatou minulost. Přítomnost obce s aktuálními 3 stovkami obyvatel je bohužel dosti chudá nejen po ekonomické, ale i duchovní, kulturní a komunitní stránce. Lokální projekt M’am’alocy, podpořený dotací z Programu rozvoje venkova, má za cíl to změnit. Spojit místní jedince v pospolitost, i s jejich historií, zvyky a regionem. Za tím účelem budujeme (první fáze projektu) ve Štolmíři kulturně-environmentální centrum. Stavební práce zahrnují opravu střechy a fasád usedlosti v centru obce, i rekonstrukci přilehlé stodoly (za účelem nové výstavní plochy).
Dokončené centrum bude postupně od konce roku 2013 dějištěm řady aktivit, pro které ve Štolmíři dosud chybělo zázemí. Školící místnost bude místem vzdělávacích akcí, seminářů, workshopů, symposií (v oblasti zemědělství, ochrany životního prostředí, sociální osvěty aj.). Už vznikající archiv historických artefaktů centralizuje dostupné prameny o historii Štolmíře a okolí. Nedílnou součástí komplexu, který bude plnit i funkci infocentra, bude záhy po dokončení stavebních prací stálá expozice o Štolmíři (minimuzeum). V neposlední řadě se po fázi zmapování místních tradic a zvyků chystáme na jejich základě nenásilnou formou oživovat pozapomenuté tradice a případně zakládat nové (každoroční společenská setkání).

Historie Štolmíře

Dnešní Štolmíř se v historické literatuře uvádí jako dvorec Žitomíř. Na území dnešní obce měl podle Dalimilovy kroniky v 10. stol. dvorec Žitomíř kníže Václav (svatý). Dvorec chránil jednu z nejvýznamnějších raně středověkých obchodních cest – „Trstěnickou stezku“. V Dalimilově kronice se píše, že právě zde se podrobil zlický kníže Radslav z Kouřimi knížeti Václavovi. Za Václava II. byla Štolmíř královským majetkem, který byl administrativně zařazen k panství Poděbrady. Velkorysý půdorys Štolmíře nasvědčuje hypotéze, že když ve 13. století budoval Přemysl Otakar II. síť východočeských královských měst, pokusil se v roce 1268 o lokaci Žitomíře, která ležela den cesty jak z Prahy, tak z nových královských měst Kouřim i Kolín. Když však byla v roce 1268 povýšena pražským biskupem Janem III. Z Dražic trhová osada Biskupský (dnes Český) Brod v těsném sousedství Žitomíře na město, příhodnější geografická poloha biskupského města rozhodla o tom, že se pokus o lokaci Žitomíře nezdařil. Tato záležitost však není podložena v žádných písemných pramenech, tvrzení zformované PhDr. Milošem Dvořákem vychází pouze z nepřímých důkazů. Domnělou lokaci královského města může připomínat veliká obdélníková náves (97×81 m) a většina z 16 usedlostí, na které byly pozemky rozparcelovány již ve 13. století.

Královským majetkem však byla Žitomíř i v následujícím období, např. v roce 1283 se v listině krále Václava II. zmiňuje „Markt Sittemir“ a královský rychtář se zde zmiňuje ještě v roce 1371. K roku 1553 je doložena v Žitomíři první škola, vzpomínaná i později, například v roce 1669. V roce 1575 připadla obec, již jako Štolmíř, městu Český Brod a po konfiskaci městského majetku v roce 1623 se stala součástí černokosteleckého panství. Od roku 1964 je Štolmíř opět součástí města Český Brod.

Nejvýznamnější architektonickou památkou ve Štolmíři je barokní kostel sv. Havla. Autorem projektu stavby kostela je zřejmě František Maxmilián Kaňka. Autorství je mu připisováno díky shodným motivům jeho kostelů: sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře nebo sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Jak uvádějí prameny, projekt byl z nedostatku financí částečně pozměněn. Přesto je to jedna z nejzajímavějších a nejpůsobivějších barokních staveb v širokém okolí. Barokní podobu kostelu v letech 1710 – 1750 vtiskl říčanský stavitel Kristián Minedim, ale dostavba se vlekla poměrně dlouho, dokončil ji až stavitel Jan Kalhota z Plaňan. Finančně se na ní podílel tehdejší majitel černokosteleckého panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna.

Je to jednolodní stavba obdélného půdorysu s presbytářem, ke kterému se pojí drobná čtvercová sakristie. Nejbohatší architektonickou úpravu má vstupní průčelí s pravoúhlým portálem a velkým reliéfním erbem Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Vstupní západní průčelí je členěno pilastry, portálem a oknem a ukončeno volutovým rozeklaným štítem. Kruchta disponuje podklenutím a je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Jižní průčelí kostela zdobí renesanční znak s říšským orlem, obtočený Řádem zlatého rouna.

Kostel se do současnosti dochoval prakticky v původní podobě až na věžičku s cibulovou bání, která byla v roce 1904 stržena. Navíc stejně jako další kostely z okolí neušel pozornosti zlodějů.

Štolmíř býval v minulosti velmi „živou“ obcí. V obci fungovalo hned sedm „hospod“, byl zde obchod, pekárna a občané se aktivně scházeli, pořádali různé kulturně-společenské akce, apod. V dnešní době je situace jiná. Restaurace v obci nefunguje žádná. Místní potraviny jsou otevřené v pracovním týdnu jen dvě hodiny denně a žádná další občanská vybavenost v obci není. I to je zřejmě důvodem k poklesu počtu místních obyvatel z původního počtu více jak jeden tisíc na současných 303.